Já jako zrcadlo



Hledáme-li to, co je nadčasové a nezničitelné, co se právě dívá našima očima, je vědomé a prožívá jevy, nenacházíme nic, co by se dalo nazvat věcí, cokoliv hmatatelného. Podstata mysli je prázdná. Ne však prázdná ve smyslu temné nicoty, ale v tom smyslu, že zkoumané vědomí nemá žádné vlastnosti - délku, šířku, váhu, cokoli, co by z něj dělalo "něco". Dalo by se to připodobnit k zrcadlu, na kterém se neustále mění obrazy, které mají různé vlastnosti, zrcadlo samotné se však nemění a jeho skutečná podstata je prázdnota dokonale odrážející každý příchozí jev. Prožívající je tedy jakýmsi jevištěm pro formy, sám je však bez formy. A tak jediné, o co se dá v proměnlivém světě forem opřít, jediné, co je stálé a neměnné, je sám prožívající. V tomto kontextu je náhle zřejmé, že to, co celý život hledáme - Pravou Skutečnost Tohoto Světa, ať už tomu říkáme Bůh, Absolutní Pravda nebo Osvícení, jsme pouze my sami, oproštěni od všech forem.


Absolutní pravda, která je základem všeho, je vždy a všude stejná. Nemůže být ani stvořená, ani zničená, ani zmenšená, ani rozšířená, ani se jí nemůže nic přihodit, protože jinak by nebyla Absolutní. Musí být ze své podstaty neoddělitelná od prostoru a pronikat vším, tím, co existuje, i tím, co neexistuje. Ten, kdo vytvoří potřebné podmínky, může tuto Pravdu rozpoznat. To, že ji až do osvícení neprožíváme, anebo ji prožíváme jenom částečně, je následek jedné rozhodující vady, kterou trpí každá neosvícená mysl: neschopnost rozpoznat sebe samu. Necvičená mysl vnímá měnící se obrazy na zrcadle, ale nedokáže vnímat zrcadlo, samotnou podstatu sebe sama, Jeviště Světa. Toto Jeviště je samo o sobě Dokonalé, narozdíl od všech pomíjivých her, které se na něm odehrávají.

0 zobrazení

Provozuje:

Eliška Ježková,

IČO 08057621,

Kozelská 56, 266 01 Beroun

  • Blog.cz Tomas Merlin Jezek
  • Soundcloud profil Thomas Merlin
  • Youtube kanál Cesta k celistvosti
  • Facebook profil