Dharma o smrti a svobodě

Aktualizace: 2. kvě 2019



Jestli je něco v našem životě skutečně jisté a neoddiskutovatelné, je to smrt. Před ní všechny ostatní "jistoty" blednou a rozpadají se na prach. Všechno to pinožení za životními jistotami vedle strýčka Smrťáka najednou ztrácí smysl. Snad by tu pro některé jeden být mohl: oddálit příchod Smrťáka co to půjde. Jeho příchod je však nevyhnutelný. Jediná věc, kterou si můžeme být naprosto jisti tedy je, že jednoho dne zemřeme. A nejen my, všichni lidé, které známe i neznáme, všichni jednoho dne zemřou. I tato planeta jednoho dne zanikne, sluneční soustava, galaxie, dokonce i vesmír, jak ho známe, jednou dospěje ke konci. Vše, co přichází, zákonitě také odchází. A je jedno, zda je to myšlenka, anebo život v těle. To bychom měli mít stále na zřeteli, protože se mnohdy chováme tak, jako kdybychom tu my i vše ostatní měli být věčně. Držíme se zuby nehty známého a hmatatelného a pak se nedovedeme vyrovnat s takovou pro každého zásadní věcí, jakou je smrt. Je přirozené mít ze smrti strach. Dokonce, přiznáním si svého strachu ze smrti mám zdárně nakročeno k tomu, abych ji překročil. Hraním si na hrdinu, co má vše "vyřešené" jen zakrývám svůj strach pozlátkem z představ o smrti a představ o vyrovnávání se s ní. Na druhou stranu bychom se neměli nechat strachem ze smrti paralyzovat. Jen ho registrovat a přijmout. Pak ho propustit. Když mu nebudeme přikládat význam, ztratí nad námi moc. Přestaneme-li se našeho strachu držet, dáme mu tím svobodu a tím dáme i svobodu sobě.


Vyrovnání se s pomíjivostí nemá nic společného se ztrátou smyslu, jak se může někomu na první pohled jevit. Když si dáme svobodu, dovolujeme si tím dát si sami sobě smysl takový, jaký chceme. Není třeba nad tím zvlášť uvažovat, stačí obyčejný selský rozum. Pokud je vše pomíjivé, dává mi smysl věnovat se tomu, co nepomíjí. Dotknout se této oblasti v sobě, která nepřichází a neodchází, kde jsem celistvý a věčný a pečovat o ni. To však neznamená, že bych měl být k tomu, co pomíjí, lhostejný. Mám-li úctu a důstojnost k sobě, budu zcela z přirozenosti vést důstojný život. Namísto toho, abych žil pod vlekem programů a vzorců, které jsem během svého života nasbíral, uvidím smysl v tom, abych se od nich osvobodil. S postupným osvobozováním začínám vidět stále čistěji a s čistým viděním sebe sama postupně přichází i soucit. Když vidím sám na sobě, že se lze zbavit utrpení, kterému lidé kolem otročí, aniž by si to uvědomovali, dává mi velký smysl nenechat si to vše pro sebe a šířit dharmu o svobodě dál. Tedy, staň se!

151 zobrazení

Provozuje:

Eliška Ježková,

IČO 08057621,

Kozelská 56, 266 01 Beroun

  • Blog.cz Tomas Merlin Jezek
  • Soundcloud profil Thomas Merlin
  • Youtube kanál Cesta k celistvosti
  • Facebook profil