Provozuje:

Eliška Ježková,

IČO 08057621,

Kozelská 56, 266 01 Beroun

  • Blog.cz Tomas Merlin Jezek
  • Soundcloud profil Thomas Merlin
  • Youtube kanál Cesta k celistvosti
  • Facebook profil

Cesta k celistvosti - koncepce

Aktualizace: 21. bře 2019

Cesta k vlastní celistvosti je cestou domů, ke své pravé podstatě, k sobě. Svým způsobem ani nejde o cestu, jelikož nepřekonáváme žádnou vzdálenost. Už jsme tím, čím jsme, a vždy jsme byli. Jde spíš, než o putování po cestě odněkud někam, o zvědomování nevědomého, vědomé poznávání různých částí, které nás tvoří. Na druhou stranu, abychom neklouzali jen po povrchu a dostali se k hlubší podstatě, je třeba překročit rozum, překročit převzaté vzorce, překročit naší představu o nás samých... a toto překračování (neplést si s bojem, potlačováním nebo ignorováním) evokuje kráčení po nějaké cestě. Je to tedy taková cesta necesta, kráčení nekráčení. Celistvost zde představuje integraci a propojení dvou protikladů, dvou základních polarit, které prostupují na různých úrovních celým vesmírem, včetně toho vnitřního. Tuto energetickou pulzaci nazýváme různě: Jin a Jang, nádech a výdech, vzařovací a vyřazovací energie, přijímání a pronikání, Pravda a Láska, mužská a ženská polarita...


Čtyři základní živly, z nichž se skládá vše projevené (voda, oheň, země, vzduch), podléhají taktéž zákonu polarit. Voda a země přináleží ženské polaritě a představují sílu Lásky, vzduch a oheň přináleží mužské polaritě a představují sílu Pravdy. Celistvý v tomto smyslu je ten, kdo v sobě sjednotí sílu Pravdy a Lásky, přičemž muži a ženy na to jdou z opačných směrů. Žena, jako ztělesnění ženské polarity, přirozeně tíhne k elementu země a vody a je nevědomě přitahována k jejich protipólům - vzduchu a ohni. Je tak tažena směrem zdola nahoru, od těžších elementů k lehčím. Muž, naopak, jako ztělesnění mužské polarity, přirozeně tíhne k elementu vzduchu a ohně a je nevědomě přitahován k jejich protipólům - zemi a vodě. Je tedy tažen směrem shora dolů, od lehčích elementů k těžším. Mužská a ženská energie se pak stýká uprostřed pomyslného kříže čtyř živlů, kde je kříž vyvážený a vyrovnaný, stejně tak jako člověk, který takto své celistvosti dosáhl.


Muž a žena v nás


Na tento svět přicházíme aktem spojení dvou protikladů a následný vývoj plodu v těle matky zákonitě vede k růstu těla buďto ženského nebo mužského. Takto drsně je tedy duše, která sama o sobě nemá žádnou polaritu, je celistvá a obsahuje jak ženskou tak mužskou energii v dokonalé rovnováze, vržena do duálního světa forem. Šanci projevit se v hmotném světě skrze tělo dostane pouze buďto ženská nebo mužská část. Ta druhá však nikam nemizí, zůstává v nás v podobě psychického obsahu, v podobě vnitřní ženy/vnitřního muže, Animy/Anima. C.G.Jung trefně poznamenal, že Anima/Animus jsou vstupní branou do vnitřního světa, do světa archetypů. Pokud to s cestou k naší pravé podstatě myslíme vážně a máme zájem jít hlouběji, pak tedy jako první narazíme na náš vnitřní protiklad. Zde pochopíme, že jsme celý život byli silně přitahováni k tomuto našemu vnitřnímu protipólu a podvědomě toužili po opětovném spojení s ním. Svoji touhu po spojení s vnitřní ženou/vnitřním mužem jsme pak projektovali do druhých lidí (většinou opačného pohlaví) a očekávali od nich, že zaplní ten chybějící dílek v nás. Ve skutečnosti nám však nic nechybí, jen je třeba pozornost odbrátit dovnitř. Prvním krokem k celistvosti je integrace té polarity, která dostala šanci projevit se tělesně a je tedy zakotvená ve hmotě. S tou se nám bude pracovat lépe, bude nám to přirozenější. Dalším krokem je integrace vnitřního muže/vnitřní ženy. Zmíněná integrace vede skrze čtři živly, které představují čtyři příčiny bytí.


Cesta muže


Když se muž vydá na cestu do sebe, narazí nejdříve na vzdušnou část mužské síly, kde je už od přirozenosti zakotvený. Vzduch je lehký a pohyblivý element, prchavý, nehmatatelný a neuchopitelný, ale také kreativní a zvídavý. Není tedy divu, že k tomuto elementu přináleží myšlení. Cesta skrze mysl je mužům prostě přirozená. Muž tedy začíná svou pouť do sebe sama přes element vzduchu - tím, že nastoupí na svoji intelektuální cestu za pravdou, spravedlností, bohem, jsoucnem, osvícením... pojmenování pro To, co hledá, je mnoho. Jednouše jde o nějakou ideu, která ho přesahuje. Hledá odpovědi na životní otázky, hledá naplnění, protože cítí, že mu něco chybí a je třeba to vyřešit. Muž je totiž řešitel. Vytvoří si v mysli obraz cesty a hledá osvícení, jakoby vyrazil na lov. Po této cestě sbírá informace, tříbí je a pomalounku pracuje na svém obrazu světa. Pokud už se muž vydá na cestu do sebe, dost často se v této fázi zasekne nebo přinejmenším, zde stráví většinu svého života. V hlavě - v myšlenkách, představách a konstruktech mysli, kde se zacyklí. Aby z toho muž vystoupil, musí nalézt svoji mužskou podstatu, která spočívá ve spojení dvou mužských elementů: vzduchu a ohně. Oheň je živý, intuitivní a expanzivní, ze středu ven směřující jako big bang, toužící se zbavit omezení, osvítit a pronikat všemi směry. Oheň je tím, co muži nasvěcuje jeho vlastní myšlenky a ideje, za nimiž se vzápětí začínají mihotat jejich stíny. Element ohně v mysli tedy odhaluje světlo intuice, na druhou stranu způsobí zviditelnění stínu, který do té doby v dokonalém světě ideí nebyl vidět. Když si muž projde ohněm sebenahlédnutí a integrací vlastního stínu, je připraven spojit tyto dva elementy v sobě a pocítit své mužství v plné síle. Vzduch mu poskytne ideovou základnu, oheň mu dodá vůli k uskutečnění. Prostě a jednoduše opustí fantazírování a konečně se do něčeho pustí. A co by to něco mělo být? To, co je součástí všech mýtů od počátku světa - hrdina osvobozující princeznu. Tou princeznou je myšlena ženská polarita v něm, Anima. Celý život po tom nevědomě touží a tato touha je kompenzována jeho vztahováním se k ženám. Jak jsme si už řekli, ženské elementy jsou země a voda. A protože ohen se natahuje mezi zemí a nebem v podobě blesku, stává se nalezení vnitřního ohně pro muže spojovacím článkem mezi mužskou a ženskou polaritou. Dalším krokem na cestě do sebe je tedy spojen s elementem země, s uzemněním a napojením na esenci Života, která má ženskou polaritu. Uzemění pomůže na úrovni vzduchu spojit myšlení se zkušenostmi a na úrovni ohně pomůže užít intuici a vůli k vědomému tvoření. Spojením všech tří elementů se muž teprve začíná skutečně podílet na proudu života. V mýtech našich předků je toto spojení třech elementů vzduchu, ohně a země zpodobněno v blesku, který spájí Nebe a Zemi. Takový muž vystupuje ze své hlavy, myšlení se stává nástrojem k uskutečnování záměru. Poháněn vnitřním ohněm, stojí pevně nohama na zemi. Tato kombinace mu zajištuje prosperitu, nejen hmotnou, ale i duševní. Už v této fázi začíná muž skrze napojování na Matku Zemi, postupně cítit první závany ženské energie v sobě. Stále mu však ke sjednocení polarit chybí poslední krok - integrovat druhý ženský element, kterým je voda. Když Nebe (vzduch) vniká v podbě blesku (ohně) k Zemi, přichází déšt, který zalévá lůno bohyně Matky. Stejně tak muž, kterému se podaři integrovat poslední z elementů, začíná rozkvétat a následně plodit. S elementem vody se muž otvírá citovosti a začíná teprv cítit skutečné spojení s ženskou energií, chcete-li Animou, která je její personifikací v nás. Ve vodním živlu mizí hranice mezi já a ty, mezi já a Světem. Svět se stává já a já se stává Světem. Zde objevuje muž bezpodmínečnou lásku, která už není pouhým konceptem, jako tomu mohlo být na začátku této cesty, ale každodenní zkušeností při interakci mužské a ženské podstaty. Muž je celistvý a bezpodmínečný. Čistou objektivitu vlastní mysli spojil se subjektivitou vlastních prožitků.


Cesta ženy


Žena je od přirozenosti velmi silně propojena se živlem země. Je vlastně představitelkou a pokračovatelkou Velké Matky, z jejíhož plodného lůna vzešlo vše živé. A právě lůnem je každá žena s Velkou Matkou propojena. Každý měsíc je stále znovu přiváděna do těla a uzemňována rituálem měsíčního krvácení. To je pro ženu kotvou, která ji nedovoluje volně poletovat v myšlenkovém prostoru jako muž, ale na druhou stranu ji také brání ve vytváření nadhledu a objektivního úsudku. Když se tedy žena vydá na cestu do sebe, začíná přes tělo, uzemnění a propojení skrze pánev se zemí. Avšak země bez vody časem postrádá plodnost a tvrdne. Žena, která se rozhodně pohnout z místa, kde ji drží suchá, zatvrdlá, ale také křehká země, musí jen dovolit vodě, aby ji zkrápěla. V druhém kroku integrace ženství je třeba se beze strachu otevřít svým citům, narušit krustu, kterou si vytvořila okolo svého srdce. A právě to pro ni dokáže udělat element vody, který v sobě nese. Sledujíc svoje city jako jemný deštík, postupně otvírá stavidla své citovosti a odevzdává se vnitřním procesům. Jemné stružky vody se mění v divoké potoky a říčky, ale žena jim nebrání a nechává je jít si svou intuitivní cestou. Divoká voda se časem vlévá do klidnějších toků, stéká stále níže, ke své nejhlubší a nejširší mase, k oceánu bezpodmínečnosti. Hlubiny oceánu jsou temné a rozlehlé. Zde je žena konfrontovaná se svým stínem. Cesta ven z nekonečných hloubek všezahrnující proměnlivé ženské energie vede skrze mužské elementy - vzduch a oheň. Žena si začíná uvědomovat svoji vnitřní polaritu a zář jejího vnitřního Slunce (oheň), které ji fascinuje. Nyní, když sjednotila vodu a zemi, stala se úrodnou a plodnou, jako Matka Gaia, stoupá vzhůru přitahována jako můra světlem. Sluneční zář proměňuje vodu v páru (voda smíšená se vzduchem), činí ji lehčí a to dává ženě křídla a umožňuje se odpoutat od země a učit se nadhledu. Začíná chápat věci, od kterých se dříve nedokázala odpoutat. Počíná pojmenovávat, specifikovat, rozlišovat. V divokém víru své vlastní hlubiny začíná vidět a rozlišovat pravdivé od iluzorního. Vzduch tedy podnítí vzedmutí ducha na cestě k Pravdě, pronikající energie ohně je motorem růstu a vůlí k vytvoření záměru. K pocitu "jsem", který provází ženu a je základem každodenní autenticity, se přidává "Já", čímž se žena individualizuje. Žena je celistvá a ví, co chce. Bezbřehou subjektivitu vlastních prožitků spojila s čistou objektivitou vlastní mysli. Řeka dostala své břehy.


Když muž neintegruje plně své mužství a namísto toho jde ze startu (vzduchu) rovnou do ženství, konkrétně vody, pak se stává změkčilým mužem plným nenaplněných ideálů, který by nejradši všechny zachraňoval, ale jen na úrovni představ, kde se cítí bezpečně. Chybí mu vůle jít do toho (oheň) a nestojí nohama pevně na zemi. Na druhou stranu, když žena neintegruje plně své ženství a namísto toho jde ze startu (země) rovnou do mužství, konkrétně vzduchu, pak se stává zatvrdlou ženou, která si myslí, že dokáže vše lépe, než muži, přičemž její srdce je obalené skořápkou ze zatvrdlé země ošlehané větrem.

Shrnutí

Kdybych to měl shrnout do jedné věty, tak muž jde od Pravdy k Lásce, kdežto žena od Lásky k Pravdě. Zároveň muž klesá od lehčích elementů k těžším, uzemňuje se a propojuje, kdežto žena stoupá od těžších elementů k lehčím, kde dospívá k nadhledu a cílevědomosti. Jak muž, tak žena kráčí od toho, co je projevené v těle, k vnitřnímu protipólu a jejich integraci. Na úrovni sebeurčení se dá říct, že muž jde od toho, co si myslí, že je, k tomu, co cítí, že je, kdežto žena naopak. To je tedy cesta k celistvosti. Tady to ale nekončí, spíš naopak. Lehce můžete dospět k tomu, že jste prošli skrze všechny živly, očistili svrchní vrstvu a odhalili pod ní další. A pak další. S každým takovým cyklem, kdy si projdete všemi čtyřmi elementy, však jste své podstatě blíže a hlavně - dali jste svému nitru jasně najevo svůj záměr: být celistvý. Vaše nitro na to bude reagovat a podle toho, jak jste nebo nejste připraveni, začne na tomto projektu spolupracovat. Budou přicházet synchronicity, znamení, sny, aha-efekty. Základní technikou, bez které se nepohnete z místa, je sebenahlížení a sebereflexe. Dá se to trénovat, ale ze zkušenosti vím, že pro některé to prostě není. Proto během setkání v rámci Cesty k celistvosti nejprve procházíme úvodními kruhy, které nám mají odhalit, zda jsme na cestu k celistvosti připraveni nebo ne. Dokážu si odpustit? Přijmout sám sebe jaký jsem? Jak jsem na tom se sebe-vědomím, věřím v sebe? Pro někoho snadné a přirozené, pro druhého nepřekonatelná překážka. Těmito tématy se samostatně zabývám v některých dalších článcích.